Dnes není nejlepší den na psaní článků, ale nemohla jsem si pomoct. Pokud dnes nejste na mém blogu poprvé, určitě mě znáte jako věčného optimistu - kamarád by řekl naivku. Proto je tenhle článek můj první a na dlouho dobu i poslední o realitě a o tom, jaké věci (ne zrovna příjemné) jsem v posledních dnech poznala.
V neděli jsem byla na Fashion Blogger Meet-upu od milé Rachel Kanarowski (doufám, že jí teď nekomolím jméno.), šéfredaktorky inStylu. Sraz byl sám o sobě super, ikdyž musím říct, že jako začínající blogger máte co dělat, abyste se s nimi všemi poznal. Přijet a sednout si na židli ve Starbux svět nezmění.
Další věc, kterou jsem chtěla popsat, byla apatie i pražských lidí k módě. Kupodivu musím říct, že snad i Ostrava je tolerantnější.
Velice mě zaráží, rozčiluje a stále překvapuje, kolik lidí je schopno ptát se na "Ty a kde jsi na to vzala?" na fashion blozích. V reálu by se vás na to stoprocentně nikdo tváří v tvář nezeptal, ale anonymně na internetu jim to trapné nepřijde. Navíc, co čekají za odpověď? Že onen blogger vyloupil banku? Že ožebračil vlastní babičku a krade jí důchod? Samozřejmě, že si na to buď vydělal, od někoho onu věc dostal, nebo má holt stále vysoké kapesné. Spousta bloggerů, kteří se nad tyto otázky nepovznesou, odpovídají, že si třeba měsíce nebo roky na onu věc od Louis Vuittona (nebo kohokoli podobného) šetřili.
Mě osobně uvádí do rozpaků mluvit o penězích, nikdy mě neuslyšíte se chlubit, protože je mi to z duše protivné a nebojím se říct, že takovými vychloubacími lidmi opovrhuju.. Sama vidím často příklad v mém okolí, kde jsou lidé z bohatých rodin a nikdy by je nenapadlo to všude roztrubovat a naopak ti, kteří k něčemu drahému přijdou jako slepí k houslím a už o tom musí všichni vědět.
Možná je to proto, že lidé v Čechách nejsou zvyklí investovat, ale jenom nakupovat levné auta, levné oblečení, levný nábytek, levné last minute dovolené. Proto se na mě potom dívají divně, když si chci v Topshopu koupit boty za dva a půl tisíce, protože je na netu obdivuju už dlouho a než k nim stihnu dojít, nějaký jiný zákazník k nim přijde, vezme je do ruky a řekne "Ach, zlaté H&M, můžeš mi říct, kdo by si koupil tak strašně drahé boty?". Ano, jsem hloupá, hloupá, ale nechala jsem tam ty boty stát, točila se na patě a z obchodu odešla. Teď je mi líto, že jsem nechala cízího člověka, kterého už v životě neuvidím, zkazit mi radost z nových bot.
Je to taky důvod, proč nerada mluvím, kde jsem všude byla. Ve třídě máme člověka, který mi vyloženě jednu dobu předhazoval, jak jsem prý bohatý snob. Dřív to býval kamarád. Nevím, co ho tenkrát tak dopálilo, že o mě začal šířit ty nejhorší věci.. Alespoň teď vím, že mým opravdovým kamarádům je jedno, co a kde nosím. Jestli to jsou Nájky v Ostravě nebo podpatky Jeffrey Campbell v Paříži (tyhle si koupím, ikdyby mě měli za to ve škole zavrhnout;)
Na FBM-Up se mimochodem stylistka Milena několikrát zmínila, že F&F, C&A, Deichman a podobné, opravdu nejsou dobré značky. Troufám si říct, že to snad ani nejsou plnohodnotné značky.. Potom jsem slyšela rozhořčení některých bloggerů, že prý F&F je skvělý obchod. No.. pokusím se vysvětlit, jak to vidím já. Z takových podobných obchodů mám taky nějaké kousky, ale není jich mnoho. Boty bych si u nich ani netroufla koupit, myslím, že moje nohy by mi po pár hodinách nošení jejich podpatků vděčné nebyly. Zato levné svetříky za pár stovek od nich mám. Nicméně pointa je v tom, že tyhle levné obchody nic nevymyslely a všechno jejich zboží je okopírované. Buď přímo z mol největších návrhářských osobností, nebo z obchodů o laťku výš jako H&M, či Mango, které to ale taky od návrhářů obšlehli, nebo se alespoň výrazně inspirovali.
Pro normální spotřebitele, je nepodstatná informace, jestli daný potisk na tričku v Tescu vymyslel v prvopočátcích Lagerfeld, nebo najatý mladý nou-nejm designer pro Cherokee. Nepoznají rozdíl. Ale tak trochu bych předpokládala, že lidi na srazu módních bloggerů, budou chápat, v čem je ten základní rozdíl a všem půjde především o originální myšlenku.
V dnešní době je těžké nekopírovat. Před více než 100 lety přišela Chanel s myšlenkou námořnických pruhů, umělých perel a tvídu. Dnes jsou tyhle jejich tradiční prvky všude a je těžké zjistit, jestli ještě vůbec lidé, které ony věci nosí, ví, kdo je kdysi vymyslel.
Ombré vlasy, roztrhané Levis šortky, puntíkaté punčochy, účesy a la Brigitte Bardot,.. - je těžké přijít na člověka, který jako první přišel s myšlenkou, jisté ale je, že teď jsou tyhle věci největší trend a každý je chce mít. A právě si možná nějaký blogger na konci světa zoufá, že mu celý svět ukradl myšlenku a nikdo neví, čí vlastně je..
Občas mám schopnost předpovědět trend. Brože jako medaile za hrdinství, vojenský styl, bílé punčochy a oxfordky. Tenkrát se na mě všichni dívali divně, o měsíc později je měla celá škola..
Další kapitolou jsou módní časopisy. Proč se na ně většina lidí dívá skrz prsty. Ať už se vám to líbí nebo ne, za jedním číslem musí stát taková práce až do rána a námaha jako ve kterémkoli jiném byznysu. Kupovat si Elle za 100 kč není zrovna nejlevnější, ale kdyby měli více čtenářů, cena spadne. Vemte si třeba americký Vogue, který čtou stamiliony (miliardy?) lidí a který stojí se spoustou příloh a malých testerů 4 dolary.
Nebudu vám psát nic o celosvětové realitě, ani nebudu moralizovat. Ale mrzí mě, že v Česku to v tomhle ohledu vypadá tak, jak vypadá. Ostatní lidé už rozhořčeně psali na tohle téma dost - za všechny například nedávno Vítek - pro jeho článek klikněte sem. Další špatná věc, je že lidem příjde nevýhodné investovat do něčeho navíc - do krásy, pohodlí, estetična!
Všimli jste si taky, že absolutní většina lidí, kteří se u nás o něco snaží v módní branži, jsou buď cizinci, nebo lidí, kteří v zahraničí žili, či hodně často cestují?
Proto mají moji podporu všichni, kteří si naivně jdou za svým velkým snem. Ale občas je důležité oko realisty, abychom se nesnažili české módní ignoranty předělat ze dne na den. Možná by mohli začít u odložení sportovních batohů, když si chtějí vzít elegantní kabát, nebo u přestání míchání batiky s proužkem, pseudo-zlatem a špičatými botmi.
Děkuju, že jste vyslechli můj povzdech.)
PS: Další malá velká věc, kterou mi dal meeting: budu vše přepisovat i do angličtiny. Sice to bude trvat, jako třeba u tohohle článku, ale myslím, že je to pro blog krok kupředu:)
This is not the best day for writing today. If you are not on my blog for the first time, you must definitely know that I am an eternal optimist - a friend of mine would say that I am naive. Thats the reason why this is the very first and for a long time also the last article about reality and a lot of not-just-good things I have found out recently. On Sunday I was at Rachel Kanarowskis Fashion Blogger Meet-up in Prague (I hope I wrote her name right;), the editor in chief of inStyle. The meeting was interesting and amazing but I have to say that its not easy for you/me, like a beginner, to speak with others there. Just arriving and sitting on a chair in Starbucks is not going to change the world.
Another thing is the apathy of people in Prague to fashion. Surprisingly I have to say that even ostravian people are more tolerant.
It makes me really angry and surprised if I read on fashion blogs comments like "Hey you, how can a student like you afford a designer handbag?" These people would never ask you face to face but they are not ashamed to ask with the "anonymous" nick. By the way, what answer do they expect? Something like "I have just plundered a bank/a grannie"? They definitely had to earn enough, get it as a present or they have still high pocket-money. But I am pretty sure lots of them had to save money for months (years) for the Louis Vuitton "stuff".
Everytime I feel self-consciously when I must speak about money, you will never hear me boasting cuz I hate this from my whole soul and I am not affraid to say that I conspue people who boast.. Lots of quite rich people around me never boast and in opposite the people who get something big and expensive without their credits speak about it all the time..
Maybe thats all becuz of czech people cant invest. They just buy cheap cars, cheap clothes, cheap furniture, chaep last minute tours. Thats the reason why they look weird at me when I want to buy some $500 heels in Topshop. While I was admiring the shoes some other customer have came and said something like "Omg, thanx God for H&M, can you tell me how can anybody buy this horribly expensive shoes?" Yes, yes, yes, I am soooooo silly (read really stupid) - I have left the shoes there and walked away. Nowadays I am angry with myself that I have let a perfect strenger to destroy my joy of new shoes.
I also dont like speaking about my travelling. A classmate of mine was recently still telling me what a snob I am. He used to be my friend. I hope my real friends doesnt care if I am wearing Nikes in Ostrava or Jeffrey Campbell heels in Paris (btw, I am definitely going t buy this shoes, even if the whole school would hate me;)
At FBM-Up the stylist Milena also said that F&F, C&A, Deichman etc. arent real brands. After this some fashion bloggers heatedly said that they disagree and F&F is a great store. Well I should try to explain.. I have some pieces from shops like these too but not too much. I really dont think that their shoes are good-class. The point is that the idea of cloter from shops like these isnt original. They just copied clother from catwalks or Mango or H&M which copied it too or were at least expressively inspired.
Normal customers dont care if the idea of clothes in Tesco is Lagerfelds or from some no-name designer for Cherokee. They dont recognise the difference. But I really really supposed that the fashion bloggers would understand the basic difference.
Nowadays its pretty hard not to copy. About 100 years ago Chanel brought the idea of navy stripes, fake pearls and tweed. Nowadays we can see them everywhere and I am not sure if the people who wear them from confection knows the origin of their clothes.
Ombré hair, cut Levis, dotted tights, hairstyles a la BB,... - pretty hard to say who was the first inventor of them.
Sometimes I can predict a trend. Brooches a la medails, army style, white tights and oxford shoes. People from school used to look at me like I were an idiot but a month later everyone wore them.
Another chaptair is a fashion magazine. Why there is so many people who thinks their weird? Its a normal, interesting and hard business.
Its sad that lots of czech still dont care about fashion. Lots of bloggers wrote about this topic (for example Vítek - click here.) Well its all about investment, isnt it?
Have you already noticed that lots of people in Czech republic, who work in the line of fashion, are foreigners or at least travel a lot?
My support goes to people who go ahead and want to live their dream. But sometimes the eye of a realist is neccessary.)
Thanx so much for reading my sigh - especially when you are reading this in englih, I really appreciate it.)
PS: The new is that I am going to write in english forever! :D It will take lots of time, especially at the long articles like this, but I believe that this is the right move forward:)
V neděli jsem byla na Fashion Blogger Meet-upu od milé Rachel Kanarowski (doufám, že jí teď nekomolím jméno.), šéfredaktorky inStylu. Sraz byl sám o sobě super, ikdyž musím říct, že jako začínající blogger máte co dělat, abyste se s nimi všemi poznal. Přijet a sednout si na židli ve Starbux svět nezmění.
Další věc, kterou jsem chtěla popsat, byla apatie i pražských lidí k módě. Kupodivu musím říct, že snad i Ostrava je tolerantnější.
Velice mě zaráží, rozčiluje a stále překvapuje, kolik lidí je schopno ptát se na "Ty a kde jsi na to vzala?" na fashion blozích. V reálu by se vás na to stoprocentně nikdo tváří v tvář nezeptal, ale anonymně na internetu jim to trapné nepřijde. Navíc, co čekají za odpověď? Že onen blogger vyloupil banku? Že ožebračil vlastní babičku a krade jí důchod? Samozřejmě, že si na to buď vydělal, od někoho onu věc dostal, nebo má holt stále vysoké kapesné. Spousta bloggerů, kteří se nad tyto otázky nepovznesou, odpovídají, že si třeba měsíce nebo roky na onu věc od Louis Vuittona (nebo kohokoli podobného) šetřili.
Mě osobně uvádí do rozpaků mluvit o penězích, nikdy mě neuslyšíte se chlubit, protože je mi to z duše protivné a nebojím se říct, že takovými vychloubacími lidmi opovrhuju.. Sama vidím často příklad v mém okolí, kde jsou lidé z bohatých rodin a nikdy by je nenapadlo to všude roztrubovat a naopak ti, kteří k něčemu drahému přijdou jako slepí k houslím a už o tom musí všichni vědět.
Možná je to proto, že lidé v Čechách nejsou zvyklí investovat, ale jenom nakupovat levné auta, levné oblečení, levný nábytek, levné last minute dovolené. Proto se na mě potom dívají divně, když si chci v Topshopu koupit boty za dva a půl tisíce, protože je na netu obdivuju už dlouho a než k nim stihnu dojít, nějaký jiný zákazník k nim přijde, vezme je do ruky a řekne "Ach, zlaté H&M, můžeš mi říct, kdo by si koupil tak strašně drahé boty?". Ano, jsem hloupá, hloupá, ale nechala jsem tam ty boty stát, točila se na patě a z obchodu odešla. Teď je mi líto, že jsem nechala cízího člověka, kterého už v životě neuvidím, zkazit mi radost z nových bot.
Je to taky důvod, proč nerada mluvím, kde jsem všude byla. Ve třídě máme člověka, který mi vyloženě jednu dobu předhazoval, jak jsem prý bohatý snob. Dřív to býval kamarád. Nevím, co ho tenkrát tak dopálilo, že o mě začal šířit ty nejhorší věci.. Alespoň teď vím, že mým opravdovým kamarádům je jedno, co a kde nosím. Jestli to jsou Nájky v Ostravě nebo podpatky Jeffrey Campbell v Paříži (tyhle si koupím, ikdyby mě měli za to ve škole zavrhnout;)
Na FBM-Up se mimochodem stylistka Milena několikrát zmínila, že F&F, C&A, Deichman a podobné, opravdu nejsou dobré značky. Troufám si říct, že to snad ani nejsou plnohodnotné značky.. Potom jsem slyšela rozhořčení některých bloggerů, že prý F&F je skvělý obchod. No.. pokusím se vysvětlit, jak to vidím já. Z takových podobných obchodů mám taky nějaké kousky, ale není jich mnoho. Boty bych si u nich ani netroufla koupit, myslím, že moje nohy by mi po pár hodinách nošení jejich podpatků vděčné nebyly. Zato levné svetříky za pár stovek od nich mám. Nicméně pointa je v tom, že tyhle levné obchody nic nevymyslely a všechno jejich zboží je okopírované. Buď přímo z mol největších návrhářských osobností, nebo z obchodů o laťku výš jako H&M, či Mango, které to ale taky od návrhářů obšlehli, nebo se alespoň výrazně inspirovali.
Pro normální spotřebitele, je nepodstatná informace, jestli daný potisk na tričku v Tescu vymyslel v prvopočátcích Lagerfeld, nebo najatý mladý nou-nejm designer pro Cherokee. Nepoznají rozdíl. Ale tak trochu bych předpokládala, že lidi na srazu módních bloggerů, budou chápat, v čem je ten základní rozdíl a všem půjde především o originální myšlenku.
V dnešní době je těžké nekopírovat. Před více než 100 lety přišela Chanel s myšlenkou námořnických pruhů, umělých perel a tvídu. Dnes jsou tyhle jejich tradiční prvky všude a je těžké zjistit, jestli ještě vůbec lidé, které ony věci nosí, ví, kdo je kdysi vymyslel.
Ombré vlasy, roztrhané Levis šortky, puntíkaté punčochy, účesy a la Brigitte Bardot,.. - je těžké přijít na člověka, který jako první přišel s myšlenkou, jisté ale je, že teď jsou tyhle věci největší trend a každý je chce mít. A právě si možná nějaký blogger na konci světa zoufá, že mu celý svět ukradl myšlenku a nikdo neví, čí vlastně je..
Občas mám schopnost předpovědět trend. Brože jako medaile za hrdinství, vojenský styl, bílé punčochy a oxfordky. Tenkrát se na mě všichni dívali divně, o měsíc později je měla celá škola..
Další kapitolou jsou módní časopisy. Proč se na ně většina lidí dívá skrz prsty. Ať už se vám to líbí nebo ne, za jedním číslem musí stát taková práce až do rána a námaha jako ve kterémkoli jiném byznysu. Kupovat si Elle za 100 kč není zrovna nejlevnější, ale kdyby měli více čtenářů, cena spadne. Vemte si třeba americký Vogue, který čtou stamiliony (miliardy?) lidí a který stojí se spoustou příloh a malých testerů 4 dolary.
Nebudu vám psát nic o celosvětové realitě, ani nebudu moralizovat. Ale mrzí mě, že v Česku to v tomhle ohledu vypadá tak, jak vypadá. Ostatní lidé už rozhořčeně psali na tohle téma dost - za všechny například nedávno Vítek - pro jeho článek klikněte sem. Další špatná věc, je že lidem příjde nevýhodné investovat do něčeho navíc - do krásy, pohodlí, estetična!
Všimli jste si taky, že absolutní většina lidí, kteří se u nás o něco snaží v módní branži, jsou buď cizinci, nebo lidí, kteří v zahraničí žili, či hodně často cestují?
Proto mají moji podporu všichni, kteří si naivně jdou za svým velkým snem. Ale občas je důležité oko realisty, abychom se nesnažili české módní ignoranty předělat ze dne na den. Možná by mohli začít u odložení sportovních batohů, když si chtějí vzít elegantní kabát, nebo u přestání míchání batiky s proužkem, pseudo-zlatem a špičatými botmi.
Děkuju, že jste vyslechli můj povzdech.)
PS: Další malá velká věc, kterou mi dal meeting: budu vše přepisovat i do angličtiny. Sice to bude trvat, jako třeba u tohohle článku, ale myslím, že je to pro blog krok kupředu:)
This is not the best day for writing today. If you are not on my blog for the first time, you must definitely know that I am an eternal optimist - a friend of mine would say that I am naive. Thats the reason why this is the very first and for a long time also the last article about reality and a lot of not-just-good things I have found out recently. On Sunday I was at Rachel Kanarowskis Fashion Blogger Meet-up in Prague (I hope I wrote her name right;), the editor in chief of inStyle. The meeting was interesting and amazing but I have to say that its not easy for you/me, like a beginner, to speak with others there. Just arriving and sitting on a chair in Starbucks is not going to change the world.
Another thing is the apathy of people in Prague to fashion. Surprisingly I have to say that even ostravian people are more tolerant.
It makes me really angry and surprised if I read on fashion blogs comments like "Hey you, how can a student like you afford a designer handbag?" These people would never ask you face to face but they are not ashamed to ask with the "anonymous" nick. By the way, what answer do they expect? Something like "I have just plundered a bank/a grannie"? They definitely had to earn enough, get it as a present or they have still high pocket-money. But I am pretty sure lots of them had to save money for months (years) for the Louis Vuitton "stuff".
Everytime I feel self-consciously when I must speak about money, you will never hear me boasting cuz I hate this from my whole soul and I am not affraid to say that I conspue people who boast.. Lots of quite rich people around me never boast and in opposite the people who get something big and expensive without their credits speak about it all the time..
Maybe thats all becuz of czech people cant invest. They just buy cheap cars, cheap clothes, cheap furniture, chaep last minute tours. Thats the reason why they look weird at me when I want to buy some $500 heels in Topshop. While I was admiring the shoes some other customer have came and said something like "Omg, thanx God for H&M, can you tell me how can anybody buy this horribly expensive shoes?" Yes, yes, yes, I am soooooo silly (read really stupid) - I have left the shoes there and walked away. Nowadays I am angry with myself that I have let a perfect strenger to destroy my joy of new shoes.
I also dont like speaking about my travelling. A classmate of mine was recently still telling me what a snob I am. He used to be my friend. I hope my real friends doesnt care if I am wearing Nikes in Ostrava or Jeffrey Campbell heels in Paris (btw, I am definitely going t buy this shoes, even if the whole school would hate me;)
At FBM-Up the stylist Milena also said that F&F, C&A, Deichman etc. arent real brands. After this some fashion bloggers heatedly said that they disagree and F&F is a great store. Well I should try to explain.. I have some pieces from shops like these too but not too much. I really dont think that their shoes are good-class. The point is that the idea of cloter from shops like these isnt original. They just copied clother from catwalks or Mango or H&M which copied it too or were at least expressively inspired.
Normal customers dont care if the idea of clothes in Tesco is Lagerfelds or from some no-name designer for Cherokee. They dont recognise the difference. But I really really supposed that the fashion bloggers would understand the basic difference.
Nowadays its pretty hard not to copy. About 100 years ago Chanel brought the idea of navy stripes, fake pearls and tweed. Nowadays we can see them everywhere and I am not sure if the people who wear them from confection knows the origin of their clothes.
Ombré hair, cut Levis, dotted tights, hairstyles a la BB,... - pretty hard to say who was the first inventor of them.
Sometimes I can predict a trend. Brooches a la medails, army style, white tights and oxford shoes. People from school used to look at me like I were an idiot but a month later everyone wore them.
Another chaptair is a fashion magazine. Why there is so many people who thinks their weird? Its a normal, interesting and hard business.
Its sad that lots of czech still dont care about fashion. Lots of bloggers wrote about this topic (for example Vítek - click here.) Well its all about investment, isnt it?
Have you already noticed that lots of people in Czech republic, who work in the line of fashion, are foreigners or at least travel a lot?
My support goes to people who go ahead and want to live their dream. But sometimes the eye of a realist is neccessary.)
Thanx so much for reading my sigh - especially when you are reading this in englih, I really appreciate it.)
PS: The new is that I am going to write in english forever! :D It will take lots of time, especially at the long articles like this, but I believe that this is the right move forward:)